Frýdek-Místek

návrat

Třinec

Železárny

Výskyt železných rud, bohaté zdroje dřeva, prudké vodní toky a dostatek levné pracovní síly v okolí Třince měly velký vliv na zrod železáren, které vznikly z popudu arcivévody Karla Habsburského, majitele rozlehlých pozemků Těšínské komory. V roce 1836 začala Těšínská komora s výstavbou první velké hutnické pece na dřevěné uhlí, jež byla v provozu od roku 1839. V roce 1842 byla zprovozněna slévárna a v roce 1845 smaltovna. Nejdůležitějšími produkty železáren byly odlévané výrobky, od komplikovaných strojů až po smaltované hrnky. Prudký rozvoj železáren nastal po uvedení Košicko-bohumínské dráhy do provozu v roce 1871, která propojila Třinec s ostravsko-karvinským uhelným revírem, nalezišti železné rudy na Slovensku a odbytovými trhy nejen v rakouské monarchii, ale i v celé Evropě. V této době se začalo používat uhlí a koks, proto byla v roce 1873 uvedena do provozu koksovna, o rok později koksové pece a v roce 1887 první martinská pec. Pro zvýšení zisků prodal v roce 1905 arcivévoda Bedřich Habsburský železárny Rakouské báňské a hutní společnosti ve Vídni. Železárny v Třinci patřily k prvním elkoprůmyslovým závodům, které v 19. století zásadním způsobem změnily charakter Těšínska
z regionu typicky zemědělského na průmyslově zemědělský.

Třinecké Železárny
ul. Průmyslová 1000
739 70 Třinec – Staré Mésto
tel. 00420/ 558 531 111
www.trz.cz